Nezařazené

Změny v účetnictví a daních pro rok 2016

By 3. 2. 2016 No Comments

Novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb, která získala na účinnosti k 1.1.2016 mění zákon o daních z příjmu, zákon o rezervách a zákon o auditorech.

Novela zákona o účetnictví 2016

  • Vrací se jednoduché účetnictví

V jednoduchém účetnictví se nebude účtovat o výnosech a nákladech, ale o příjmech a výdajích. Účtovat se také bude o majetku a závazcích. Tento způsob vedení účetnictví bude ale umožněn pouze některým účetním jednotkám jakými jsou např. spolky, církve a další, kteří splňují následující kritéria:

– hodnota majetku účetní jednotky je do 3 mil. Kč.

– účetní jednotka není plátce DPH

– příjmy účetní jednotky nepřesáhly 3 mil. Kč.

Co se týče OSVČ, na ty se možnost využívat jednoduché účetnictví nevztahuje. Mohou ale nadále využívat daňovou evidenci nebo vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Se zavedením jednoduchého účetnictví se zavádí i sankce. Pokud se účetní jednotka uvázala k vedení jednoduchého účetnictví a toto účetnictví vůbec nevede, hrozí pokuta 100 000 Kč. V případe neuschovávání účetních záznamů nebo nezveřejnění přehledu o majetku, hrozí pokuta ve výši 50 000 Kč. Přičemž stávající pokuty dle zákona 37a se nemění.

  • Zavedení přehledu o cash-flow

Pro obchodní společnosti, které spadají do střední nebo velké účetní jednotky nastává povinnost zavedení sestavování přehledu o peněžních tocích (cash-flow) a přehledu o změnách vlastního kapitálu. Do konce roku 2015 byla tato činnost pouze dobrovolná. Od 1.1.2016 je již povinná.

  • Účetní závěrka pro širší okruh

Nově musí účetní závěrku zveřejňovat účetní jednotky zapsané v jakémkoli rejstříku a to v případě účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví a přehled o majetku a závazcích. Toto platí například pro spolky zapsané v rejstříku spolků.
Lhůta pro zveřejnění účetní závěrky je stanovena na nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované závěrky. Pro jednotky, které mají povinný audit, zůstává 30denní lhůta od schválení auditorem.

  • Změny prováděcích vyhlášek

Novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele č 500/2002 Sb. byla novelizována vyhláškou č 250/2015 Sb. Zde jde především o zrušení kategorie zřizovacích výdajů, resp. o vypuštění zřizovacích výdajů z kategorie nehmotného majetku a přechodné ustanovení řešící postupné doodepsání zřizovacích výdajů evidovaných ve zdaňovacím období započatém v roce 2015.

Mikro účetní jednotky nebudou cenné papíry oceňovat reálnou hodnotou. Nákladem bude pořizovací cena cenného papíru bez ohledu na výši výnosu. Tato úprava se však týká pouze právnických osob.

  • Příspěvky na likvidaci solárních panelů

Novela zákona o rezervách upravuje tvorbu rezervy na likvidaci solárních panelů. Vznikla na základě problému s účtováním dílčích plateb příspěvků na likvidaci solárních panelů uvedených na trh od 1.1. 2013.

Tvorba této rezervy nebude daňovým nákladem a dílčí platba příspěvku daňovým nákladem také nebude. Snížení základu daňe o vytvořenou rezervu bude provedeno prostřednictvím zákona 23 odst. 3. písm. c) bodu 10. a následně se zvýší základ daně při rozpuštění této rezervy. Jedná se o odlišné řešení od roku 2014. Ale toto řešení je možno uplatnit již za období roku 2015. Možnost uplatnit daňový výdaj tvorbu rezerv je i u účetní jednotky využívající jednoduché účetnictví. Je ale nutné aby byla vedena prokazatelná evidence rezerv.

  • Tvorba rezerv na nakládání s elektroodpadem

Velkými změnami prošel i zákon o rezervách ve smyslu úpravy tvorby rezerv na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelu uvedených na trh do dne 1.1. 2013. Tvorba těchto rezerv zapříčiní snižování daňového základu dle zákona o daních z příjmů. Tvorba této rezervy umožňuje zohlednit jako rok 2014, tak rok 2015.

  • Změna zákona o auditorech

Změny proběhnou v náležitostech zprávy auditora. Konkrétně se změny týkají výroku o věrném a poctivém obrazu předmětu účetnictví. Nově vyjadřuje soulad s “právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena”. Auditor je také nově povinen popsat i skutečnosti, které nejsou součástí výroku auditora a auditor na ně upozornil, pokud je považuje za významné.

Dalším požadavkem je skutečnost, že většina členů výboru pro audit musí být odborně způsobilá a členem výboru pro audit musí být alespoň jeden statutární auditor nebo osoba s účetní kvalifikací dle zákona 44 odst. 3 a 4. Dále musí mít většina členu výboru pro audit nejméně tříleté zkušenosti z povinného auditu nebo v oblasti účetnictví.