Nezařazené

Změna zákona o účetnictví 2016 – výroční zpráva

By 14. 11. 2016 No Comments

Výroční zpráva

Kdo nesestavuje výroční zprávu:
– vybrané účetní jednotky, pokud nejsou subjektem veřejného zájmu nebo nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem
malé účetní jednotky, pokud jsou a.s. nebo svěřenskými fondy (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných zákonů
ostatní malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů
mikro účetní jednotky, které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů – informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů
Součástí výroční zprávy u účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví, které se zapisují do obchodního rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.
– informaci o tom, za má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí
Výroční zpráva kromě původních povinných bodů obsahuje také:
Pokud výroční zprávu sestavují střední, malé, nebo mikro účetní jednotky, neuvádějí v ní nefinanční informace (§ 21 odst. 2).

Změny ve zveřejňování údajů účetní závěrky

Jedná se o návaznost na zákon 304/2013 o veřejných rejstřících a jeho § 66 písm. c), kde se zákon o veřejných rejstřících přímo odvolává na úpravu zveřejňování ve sbírce listin platnou v účetních přepisech. Zároveň je třeba si uvědomit, že sbírka listin není již vázána pouze na obchodní rejstřík, ale například i na rejstřík ústavů, spolků, nadací, společenství vlastníků jednotek, a obecně prospěšných společností. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016.
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.

V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Povinně auditované účetní jednotky nemají ve lhůtě pro zveřejnění své účetní závěrky žádnou změnu – tj. do 30 dnů od souběhu vydání auditorského výroku a schválení účetní závěrky valnou hromadou. Pro neauditované účetní jednotky je stanovena lhůta do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.

Stejné podmínky pro zveřejnění platí i pro zprávu o platbách a konsolidovanou zprávu o platbách.

Malé a mikro účetní jednotky, které nejsou povinně auditované, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Zveřejňuje pouze rozvahu a přílohu v účetní závěrce. Jedná se o zjednodušení pro účetní jednotky podnikatelského i nepodnikatelského charakteru.

Pokud účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora, ale pouze druh výroku a odkaz na zvláštní upozornění auditora.

Změny ve způsobu oceňování – obchodníci s cennými papíry, – investiční společnosti.

Přechodné ustanovení se týká majetku, který byl u mikro a malých účetních jednotek oceňován tržními hodnotami. V tomto ocenění budou tyto účetní jednotky pokračovat a to až do jeho vyřazení.

– fondy spravující důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření
– platební instituce,
Oceňování tržní hodnotou nepoužijí mikro účetní jednotky, což však nemohou využít:
Ustanovení § 25 odst. 5 písm. c) a d) ZÚ doplňuje definici platnou pro ocenění vlastními náklady (přímými a přiřaditelnými nepřímými náklady). Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.