Nezařazené

Zákon o účetnictví – novela 2016

By 10. 11. 2016 No Comments

V létě byla předložena ke schválení novela zákona o účetnictví. Tato novela je největší změnou tohoto zákona za posledních několik let. Přináší kategorizaci účetních jednotek dle velikosti, snahu o snížení administrativy především pro menší účetní jednotky a také opětovné zavedení jednoduchého účetnictví.

Novela vychází ze směrnice Evropského parlamentu z června roku 2013. V ČR chybí už jen schválení senátem a podpis prezidenta ČR.

Jaké jsou tedy hlavní změny, které tato novela o účetnictví přinese?

Kategorizace účetních jednotek

Účetní jednoty se budou nově členit na velké, střední, malé a mikro. Malým a mikro jednotkám umožňuje novela osvobození nebo zjednodušení některých povinností. Ale pouze těm, které jsou povinně auditované.

ucetnifirma

Znovuzavedení jednoduchého účetnictví

Novela navrhuje podmínky, za kterých lze jednoduché účetnictví vést zejména pro velmi malé účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem zisku. Obchodní společnosti a účetní jednotky povinně auditované musí vést podvojné účetnictví.

Reálná hodnota a její definice a použití

Pro mikro účetní jednotky není povoleno oceňovat jednotlivé složky majetku a závazků reálnou hodnotou. Vyjímky tvoří pouze mikro účetní jednotky, které působí na finančním trhu a tedy podléhají pravidlům obezřetnosti. Vyjímku tvoří také ty mikro účetní jednotky, které mají povinnost oceňování majetku reálnou hodnotou jiným vnitrostátním předpisem. Například zákonem o investičních fondech a společnostech. V případě, že si nejste jisti, obraťte se na zkušenou účetní firmu nebo někoho, kdo má dlouholetou praxi ve vedení účetnictví.

Vyplácení dividend a jejich omezení

Pro účetní jednotky, které v rozvaze vykazují výsledky vlastního vývoje a výzkumu, bude omezeno vyplácení dividend. Nově je povinnost nechat část nerozděleného zisku do výše zůstatkové hodnoty nepodepsaných výsledků vlastního výzkumu a vývoje v rozvaze.

Upravena formulace událostí po rozvahovém dni

Novela navrhuje zpřesnit události, o kterých účetní jednotka získala informace mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, přičemž se rozlišují dva typy těchto událostí:

1. Události, které jsou zohledněny v účetnictví běžného účetního období, protože již existovali v rozvahovém dni.

2. Události, které nastaly až po rozvahovém dni a které budou uvedeny v příloze účetní závěrky.

Účel účetní závěrky

Dle novely se zpřesňuje definice účetní závěrky. Nově je účelem účetní závěrky poskytovat informace pro ekonomická rozhodování externích uživatelů. To by mělo také být vodítkem při volbě účetních postupů a metod.

Dále došlo k několika dalším změnám:

– Přesun definice subjektu veřejného zájmu ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, do zákona o účetnictví.

– Doplnění definice rezervy jako závazku.

– Zavedení kategorizace konsolidačních skupin

V souvislosti s kategorizací účetních jednotek se bude nově rozlišovat pouze malá konsolidační skupina. Toto zařazení do malé konsolidační skupiny bude opět záviset na překročení či dosažení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií uvedených výše. Malé konsolidační skupiny jsou osvobozeny od povinnosti konsolidovat účetní závěrku. Pro střední a velké skupiny platí všechna ustanovení o konsolidaci.

Zprávy o platbách vládám

Velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu budou mít nově povinnost sestavovat zprávu o platbách z důvodu větší transparentnosti plateb odváděných vládám. Jedná se především o jednotky působící v těžebním průmyslu a odvětví těžby dřeva.