Tag: účetní závěrka

0 comments

Změny v účetní závěrce 2016

Kromě daňového přiznání, které podnikatele zajímá nejvíc, má účetní jednotka povinnost sestavit i účetní závěrku. Jak by měla tedy vypadat účetní závěrka za rok 2016?

Účetní závěrka je v zákoně o účetnictví definovaná jako nedílný celek a tvoří jí:

1. rozvaha známá také jako bilance

2. výkaz zisku a ztráty obecně se označuje také jako výsledovka

3. příloha, která vysvětluje některé informace z rozvahy a výkazu zisku a ztráty,

4. u obchodních společností je součástí účetní závěrky i přehled o peněžních tocích

Nemusí jej sestavovat tyto subjekty:

subjekt veřejného zájmu (definuje je ZoÚ v § 1a), s výjimkou zdravotních pojišťoven,
malé účetní jednotky
mikro účetní jednotky
Naopak vybrané účetní jednotky, které definuje je ZoÚ v § 1 odst. 3 musí sestavovat také přehled o peněžních tocích v tom případě, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě tyto hodnoty:

aktiva celkem 40 000 000 Kč,
roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč.
A tady pozor! Do konce roku 2015 byla aktiva celkem aktivy brutto, ale od roku 2016 chápeme aktiva celkem jako aktiva netto.

Do úhrnu čistého obratu se nám od roku 2016 nepromítne ani aktivace, změna stavu ani mimořádné výnosy (to souvisí se zrušením účetních skupin 61 a 62 a 68).

5. u obchodních společností je součástí účetní závěrky také přehled o změnách vlastního kapitálu.

Opět jej nemusí sestavovat tyto subjekty:

malé účetní jednotky,
mikro účetní jednotky

Pokud, ale vybrané účetní jednotky k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě tyto hodnoty:

aktiva celkem 40 000 000 Kč,

roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč.

sestavují přehled o změnách vlastního kapitálu vždy.

Účetní závěrka musí samozřejmě také vždy obsahovat:

  • obchodní firmu/název/jméno
  • sídlo/bydliště
  • identifikační číslo osoby
  • informaci o zápisu do veřejného rejstříku (uváděnou na obchodních listinách),
  • právní formu
  • předmět podnikání (nebo činnosti), pro který byla zřízena
  • rozvahový den (okamžik), k němuž se účetní závěrka sestavuje
  • okamžik sestavení účetní závěrky
  • případnou informaci o tom, že je účetní jednotka v likvidaci
  • podpisový záznam

Nevíte si rady jak na účetní závěrku? Jsme účetní firma a auditorská společnost s více jak 20 lety zkušeností. Rádi Vám poradíme.

0 comments

Výroční zpráva

Kdo nesestavuje výroční zprávu:
– vybrané účetní jednotky, pokud nejsou subjektem veřejného zájmu nebo nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem
malé účetní jednotky, pokud jsou a.s. nebo svěřenskými fondy (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných zákonů
ostatní malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů
mikro účetní jednotky, které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů – informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů
Součástí výroční zprávy u účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví, které se zapisují do obchodního rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.
– informaci o tom, za má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí
Výroční zpráva kromě původních povinných bodů obsahuje také:
Pokud výroční zprávu sestavují střední, malé, nebo mikro účetní jednotky, neuvádějí v ní nefinanční informace (§ 21 odst. 2).

Změny ve zveřejňování údajů účetní závěrky

Jedná se o návaznost na zákon 304/2013 o veřejných rejstřících a jeho § 66 písm. c), kde se zákon o veřejných rejstřících přímo odvolává na úpravu zveřejňování ve sbírce listin platnou v účetních přepisech. Zároveň je třeba si uvědomit, že sbírka listin není již vázána pouze na obchodní rejstřík, ale například i na rejstřík ústavů, spolků, nadací, společenství vlastníků jednotek, a obecně prospěšných společností. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016.
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.

V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Povinně auditované účetní jednotky nemají ve lhůtě pro zveřejnění své účetní závěrky žádnou změnu – tj. do 30 dnů od souběhu vydání auditorského výroku a schválení účetní závěrky valnou hromadou. Pro neauditované účetní jednotky je stanovena lhůta do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.

Stejné podmínky pro zveřejnění platí i pro zprávu o platbách a konsolidovanou zprávu o platbách.

Malé a mikro účetní jednotky, které nejsou povinně auditované, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Zveřejňuje pouze rozvahu a přílohu v účetní závěrce. Jedná se o zjednodušení pro účetní jednotky podnikatelského i nepodnikatelského charakteru.

Pokud účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora, ale pouze druh výroku a odkaz na zvláštní upozornění auditora.

Změny ve způsobu oceňování – obchodníci s cennými papíry, – investiční společnosti.

Přechodné ustanovení se týká majetku, který byl u mikro a malých účetních jednotek oceňován tržními hodnotami. V tomto ocenění budou tyto účetní jednotky pokračovat a to až do jeho vyřazení.

– fondy spravující důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření
– platební instituce,
Oceňování tržní hodnotou nepoužijí mikro účetní jednotky, což však nemohou využít:
Ustanovení § 25 odst. 5 písm. c) a d) ZÚ doplňuje definici platnou pro ocenění vlastními náklady (přímými a přiřaditelnými nepřímými náklady). Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.

0 comments

V létě byla předložena ke schválení novela zákona o účetnictví. Tato novela je největší změnou tohoto zákona za posledních několik let. Přináší kategorizaci účetních jednotek dle velikosti, snahu o snížení administrativy především pro menší účetní jednotky a také opětovné zavedení jednoduchého účetnictví.

Novela vychází ze směrnice Evropského parlamentu z června roku 2013. V ČR chybí už jen schválení senátem a podpis prezidenta ČR.

Jaké jsou tedy hlavní změny, které tato novela o účetnictví přinese?

Kategorizace účetních jednotek

Účetní jednoty se budou nově členit na velké, střední, malé a mikro. Malým a mikro jednotkám umožňuje novela osvobození nebo zjednodušení některých povinností. Ale pouze těm, které jsou povinně auditované.

ucetnifirma

Znovuzavedení jednoduchého účetnictví

Novela navrhuje podmínky, za kterých lze jednoduché účetnictví vést zejména pro velmi malé účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem zisku. Obchodní společnosti a účetní jednotky povinně auditované musí vést podvojné účetnictví.

Reálná hodnota a její definice a použití

Pro mikro účetní jednotky není povoleno oceňovat jednotlivé složky majetku a závazků reálnou hodnotou. Vyjímky tvoří pouze mikro účetní jednotky, které působí na finančním trhu a tedy podléhají pravidlům obezřetnosti. Vyjímku tvoří také ty mikro účetní jednotky, které mají povinnost oceňování majetku reálnou hodnotou jiným vnitrostátním předpisem. Například zákonem o investičních fondech a společnostech. V případě, že si nejste jisti, obraťte se na zkušenou účetní firmu nebo někoho, kdo má dlouholetou praxi ve vedení účetnictví.

Vyplácení dividend a jejich omezení

Pro účetní jednotky, které v rozvaze vykazují výsledky vlastního vývoje a výzkumu, bude omezeno vyplácení dividend. Nově je povinnost nechat část nerozděleného zisku do výše zůstatkové hodnoty nepodepsaných výsledků vlastního výzkumu a vývoje v rozvaze.

Upravena formulace událostí po rozvahovém dni

Novela navrhuje zpřesnit události, o kterých účetní jednotka získala informace mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, přičemž se rozlišují dva typy těchto událostí:

1. Události, které jsou zohledněny v účetnictví běžného účetního období, protože již existovali v rozvahovém dni.

2. Události, které nastaly až po rozvahovém dni a které budou uvedeny v příloze účetní závěrky.

Účel účetní závěrky

Dle novely se zpřesňuje definice účetní závěrky. Nově je účelem účetní závěrky poskytovat informace pro ekonomická rozhodování externích uživatelů. To by mělo také být vodítkem při volbě účetních postupů a metod.

Dále došlo k několika dalším změnám:

– Přesun definice subjektu veřejného zájmu ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, do zákona o účetnictví.

– Doplnění definice rezervy jako závazku.

– Zavedení kategorizace konsolidačních skupin

V souvislosti s kategorizací účetních jednotek se bude nově rozlišovat pouze malá konsolidační skupina. Toto zařazení do malé konsolidační skupiny bude opět záviset na překročení či dosažení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií uvedených výše. Malé konsolidační skupiny jsou osvobozeny od povinnosti konsolidovat účetní závěrku. Pro střední a velké skupiny platí všechna ustanovení o konsolidaci.

Zprávy o platbách vládám

Velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu budou mít nově povinnost sestavovat zprávu o platbách z důvodu větší transparentnosti plateb odváděných vládám. Jedná se především o jednotky působící v těžebním průmyslu a odvětví těžby dřeva.

 

GermanEnglish